Poslední příspěvky

Stran: [1] 2 3 ... 10
1
Moravská národnost a identita / Karel Kryl - Jsem Moravan
« Poslední příspěvek od pavucinecNM kdy Září 08, 2016, 05:30:18 odpoledne »
Často se vyrojí diskuze jak to vlastně bylo s Krylem a jeho blízkosti k moravské identitě. Po četbě knihy jeho textů z počátku 90. let "Země Lhostejnost" jsem si jist že zcela jistě sítil silné vazby na Moravu. Před užíváním Kryla jako jednoho z příkladů moravské národnosti jsem ale vždy varoval. Jeho často citovaná slova že kvůli moravské národnosti ještě nemusí být zločincem postrádala primární zdroj. Našel jsem ho a přepsal do textové podoby. Nic jiného než scan z "Moravské demoracie" z března 1995 dnes nemáme a ten scan nikdo nevygooglí. Google samozřejmě neumí indexovat text na obrázcích a navíc text článku je i tak špatně čitelný.

Moravská demokracie - Březen 1995

Citace
Vzpomínka na Karla Kryla - Čechoslovák a Moravan

3.března 1996 uplynuly již neuvěřitelné dva roky od doby, kdy v pasovské nemocnici zemřel na selhání srdce ve věku necelých 50 let básník,zpěvák, kytarista, skladatel a textař Karel Kryl, vlastenec vpravdě československý ale i moravský, rodák z Kroměříže. Později bydlel s rodiči a sourozenci v Novém Jíčíně. O první rozhlasové nahrávky jeho písniček se v šedesátých letech postarala Ostrava. Nemá smysl si na stránkách novin bez hudby připomínat texty jeho stále živých a mladými lidmi hraných písní jako např. Bratříčku zavírej vrátka, Jeřabiny, Pieta, Veličenstvo kat, Bratři, Anděl, Pasážová revolta, Rakovina, Jedna židle přebývá, Strejček Strach a teta Obava aj. A nemá už vůbec smysl si připomínat že prezident Václav Havel nedokázal tehdy Karlu Krylovi jít v Praze-Břevnově na pohřeb, protože mu nedávno pokrytecky udělil posmrtnou medaili k 28. říjnu… Čtenářům Moravské demokracie chceme spíše připomenout dnes již málo známe dva názory Karla Kryla, které vyslovil při svém pobytu na rodné Moravě - v Kroměříži v červenci 1991 a v Brně v srpnu 1992.

"Pokud se tady v této zemi něco nestane s mozkem a duší lidí - a teď se vracíme velice přesně do Kroměříže - že se nestane nic, ani když opraví arcibiskupský zámek a sochy"
"Když chci svou národnost, svou moravskou národnost, ještě nemusím být zločincem. Chci být jen Moravanem! To jsem řekl již před dvěma lety, dřív než někoho napadlo že se budeme dělit"

Tolik tedy Karel Kryl. Važme si i v dalších letech odkazu tohoto vzácně statečného člověka a moudrého umělce, buřiče ke slušnosti v politice a ve stazích mezi lidmi a národy.

P.H.Svoboda

Text byl nalezen na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravsk%C3%A1_n%C3%A1rodnost

Odkaz zdroje vede na obrázek: http://archive.is/20120529130647/img193.imageshack.us/img193/8254/karelkryl.jpg

Pro jeho unikátnost obrázek vkládám i do přílohy tohoto vlákna.

Co se validity zdroje týka jsem stále na pochybách. Jde o medium čistě moravské. Pravda, česká media by takovou zprávu těžko přinesla. Zejména kvuli kladbě nad moravským tématem i samotným Krylem v závěru jeho života pro jeho kontrovernzní názory. Přesto doporučuji být maximálně obezřetný v užívání tohoto argumentu protože skutečně jiný zdroj této informace neexistuje. Nejlepší by bylo kontaktovat autora a ověřit fakta jeho osobní výpovědí, či výpovědí někoho kdo byl těmto slovům přítomen. Neznáte někdo autora? Napište!
2
Světové dění / Telegraficky ze Slezska
« Poslední příspěvek od pavucinecNM kdy Říjen 20, 2015, 09:40:28 odpoledne »
V našem bratrském Slezsku se za pár dní stalo několik zajimavých věcí. Přinášíme v telegrafickém přehledu.

Polské volební právo zaručuje německé menšině ve Slezsku mít své zástupce v Sejmu bez ohledu na volební výsledek. Toto právo pro sebe žádali i Slezané v roce 1997, avšak u konečné instance Soudu pro Lidská práva ve Štrasburku neuspěli. Před nadcházejícími volbami do Sejmu vznikla iniciativa "Sjednoceni pro Slezsko" kde se na společnou kandidátku byli pozváni i zástupci "Hnutí za slezskou autonomii". Polští politici prohlašují že Slezané za "Hnutí" by v takovém případě měli deklarovat německou národnost. Další apelují rovnou na změnu právní úpravy aby takovéto "zneužití" vyjímky v polském volebním systému nebylo možné.

http://niezalezna.pl/70715-sejm-czlonkowie-ras-na-listach-mniejszosci-niemieckiej

Kandidát do polského senátu Bartłomiej Morawski (PIS) se slovy "Tady je Polsko! Oktobrfest jste měli včera!" agresivně přerušil pěvecký výstup v němčině dvou 16letých zpěváků v obci Krapkowice. Německé měnšinové organizace na Opolsku se proti výstupu ohradily s tím že Polsko bylo dříve tolerantní zemí a že polská ústava naopak zaručuje právo udržovat menšinám jejich kulturní život. Pěvěcký výstup již pro otřes zpěváků nebyl dokončen.

http://wyborcza.pl/1,75478,19045814,kandydat-pis-przerwal-wystep-zespolu-mniejszosci-niemieckiej.html

Po několika letech bude obnoven železniční provoz mezi oběma částmi Slezska podél česko-polské hranice. Dojde konkrétně k obnovení provozu na trase Bohumín - Chałupki, přičemž některé vlaky mají být vedeny až z Katowic. Dojde také k odnovení provozu mezi oběma částmi Těšína a to po sedmileté odstávce. Napojení od 13.12.2015 iniciovaly polské samosprávy které si slibují větší propojení Slezska s Evropou.

https://www.mesto-bohumin.cz/cz/zpravodajstvi/novinove-clanky/34400-ceske-a-slezske-drahy-zbouraly-hranici.html


3
Projekty / Re:Obrana hranic Moravy
« Poslední příspěvek od pavucinecNM kdy Září 24, 2015, 09:37:54 dopoledne »
Narazil jsem na stejnou neštastnou formulaci o Čechách na stránce: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/K-pramenu-reky-Moravy.aspx

Citace
Králickému Sněžníku, přes nějž přechází hlavní evropské rozvodí, se právem říká střecha Evropy. Pod vrcholem v nadmořské výšce 1 380 m vyvěrá pramen řeky Moravy, upravený jako studánka.
Pod vrcholem Králického Sněžníku začíná pramenit řeka Morava. Je často považována za tepnu Moravy, přitom je zajímavé , že na historickém území Moravy nezačíná ani nekončí. Pramení v severovýchodním cípu Čech pod vrcholkem Králického Sněžníku, odkud protéká napříč severní, střední a jižní Moravou a posléze splývá až na slovenském území pod Děvínem s vodami Dunaje.

K nejzajímavějším partiím při řece Moravě patří její pramenná oblast, pohoří Králický Sněžník, náležející z větší části ještě do tohoto regionu. Říká se, že Morava tu má tolik pramenů, kolik je v roce dnů. Jde však o hydrograficky (tedy vodopisně) pozoruhodné území i z jiných hledisek.

Oficiální pramen Moravy se nachází blízko pod vrcholem pohoří a patří k častým cílům návštěvníků vrcholu Králického Sněžníku. Odtud bystřina stéká příkrým svahem do hlubokého údolí s obcemi a osadami Horní, Velká a Dolní Morava. Do údolí je krásný pohled přímo od pramene studánky, odkud většina turistů stoupá i na nedaleký vrchol vytvořený sutí z rozbořené polské rozhledny.

Při pohledu z vrcholu i od pramene Moravy zaujme kuželovitý vrcholek na konci západního (hraničního) hřbetu pohoří. Nazývá se Klepý nebo Klepáč (údajně podle sypajících se "klapajících" kamenů při chůzi), polští sousedé mu výstižně říkají Trójmorski Wierch – Trojmořský vrch. Voda z jeho svahů totiž odtéká do tří moří. Východní svah odvodňuje Morava v úmoří Černého moře, na jižním svahu pramení Lipkovský potok tekoucí do blízké Tiché Orlice v úmoří Severního moře a ze západního svahu v Polsku odtékají pramenné potůčky Kladské Nisy v úmoří Baltského moře. Tato geografická zvláštnost dala Králickému Sněžníku vzletné označení "střecha Evropy".

Tak jsem jim tam nahlásil chybu a odkázal již tady na dříve zmíněnou diskuzi nad stránkami dohaje.cz.

Víte, jsem dalece od toho abych všude viděl protimoravská spiknutí jak někteří. Ale to že informace "pramení v Čechách" bude místo přepsání na "pramení na Moravě" prostě smazána mě nenapadlo. Opravdu je něco tak špatného už i na tom kde Morava pramení když to není zrovna v Čechách? Viz. nová citace ze stránkek kde úsek o zemské příslušnosti pro jistotu chybí.

Doporučuji všem zajít na stránku: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/K-pramenu-reky-Moravy.aspx a vpravo dole použít "nahlásit neaktualní obsah" a napsat jim vzkaz co si o tom myslíte.

Citace
Králickému Sněžníku, přes nějž přechází hlavní evropské rozvodí, se právem říká střecha Evropy. Pod vrcholem v nadmořské výšce 1 380 m vyvěrá pramen řeky Moravy, upravený jako studánka.

Pod vrcholem Králického Sněžníku začíná pramenit řeka Morava. (--- Zmínka o zemské příslušnosti pro jistotu smazána ---)

K nejzajímavějším partiím při řece Moravě patří její pramenná oblast, pohoří Králický Sněžník, náležející z větší části ještě do tohoto regionu. Říká se, že Morava tu má tolik pramenů, kolik je v roce dnů. Jde však o hydrograficky (tedy vodopisně) pozoruhodné území i z jiných hledisek. Oficiální pramen Moravy se nachází blízko pod vrcholem pohoří a patří k častým cílům návštěvníků vrcholu Králického Sněžníku. Odtud bystřina stéká příkrým svahem do hlubokého údolí s obcemi a osadami Horní, Velká a Dolní Morava. Do údolí je krásný pohled přímo od pramene studánky, odkud většina turistů stoupá i na nedaleký vrchol vytvořený sutí z rozbořené polské rozhledny.

Při pohledu z vrcholu i od pramene Moravy zaujme kuželovitý vrcholek na konci západního (hraničního) hřbetu pohoří. Nazývá se Klepý nebo Klepáč (údajně podle sypajících se "klapajících" kamenů při chůzi), polští sousedé mu výstižně říkají Trójmorski Wierch – Trojmořský vrch. Voda z jeho svahů totiž odtéká do tří moří.

Východní svah odvodňuje Morava v úmoří Černého moře, na jižním svahu pramení Lipkovský potok tekoucí do blízké Tiché Orlice v úmoří Severního moře a ze západního svahu v Polsku odtékají pramenné potůčky Kladské Nisy v úmoří Baltského moře. Tato geografická zvláštnost dala Králickému Sněžníku vzletné označení "střecha Evropy".



4
Moravský jazyk a jazykový koutek / Re:Kodifikaca moravského jazyka
« Poslední příspěvek od pavucinecNM kdy Září 24, 2015, 09:16:52 dopoledne »
No pokud vím jejich stránky už jsem funkční nějakou dobu neviděl. Vrchol těchto aktivit byl tak v letech 2006 - 2009. Doporučil bych spíše najit si svůj oblíbený moravský dialekt a ten nastudovat. Hodně o dialektech a jazycich vědí a mohli by pomoct (pokud budou chtít):

5
Moravský jazyk a jazykový koutek / Kodifikaca moravského jazyka
« Poslední příspěvek od frotsi kdy Červenec 07, 2015, 10:16:51 odpoledne »
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda-li se dají někde sehnat pravidla moravského jazyka, která vytvořil Ústav pro jazyk moravský, o. s. nebo nějaká jiná.
Děkuji předem za odpovědi.
6
Projekty / Re:Rekonstrukce západní hranice Moravy (NÁVOD)
« Poslední příspěvek od JiriVanacek kdy Březen 17, 2015, 11:45:47 odpoledne »
1) Tvoje číslo 95 % neodpovídá realitě. Podél zemské hranice je spousta katastrů, přičemž fůře z nich byly změněny hranice, takže se již se zemskou hranicí neshodují. Všiml sis třeba toho, jakým způsobem byly narovnány katastrální hranice uvnitř obce Herálec?. O něco méně byly upraveny v obci Svratka. Také Cikháj má pozměněné hranice. A těch katastrů je opravdu fůra.

2) Nehodlám se spokojit s jinou mapou než je mapa katastrální. Schválně jsem si pustil GoogleEarth, ale nikde v něm nevidím žádné hranice parcel. Využívám také občas aplikaci Microstation Powerdraft, do níž musím načítat bitmapy. A nevšiml jsem si, že bych do ní mohl načítat nějakou googlovskou mapu.
7
Projekty / Re:Obrana hranic Moravy
« Poslední příspěvek od Tonda kdy Leden 18, 2015, 07:34:06 dopoledne »
8
Projekty / Personalistika: Lidé kteří chybí moravskému hnutí
« Poslední příspěvek od pavucinecNM kdy Říjen 29, 2014, 09:05:47 odpoledne »
Kdysi jsem se zamýšlel nad tím jak se posunout dál...

A došlo mi že zkrátka nemáme některé kádry. K tomuto závěru mě přivedl pohled na činnost spolku a nyní strany "Žít Brno".

Zformovali velice kompaktní skupinu snad jedněch z nejlepších lidí a dobrovolníků které lze nyní v Brně nalézt.

Jeden příklad za všechny od jejich "marketéra":

http://www.markething.cz/jak-bohemsti-recesiste-v-brne-k-mandatum-prisli

Došel jsem tedy k tomuto "head-huntig" listu. Tož co nevíte o někom? Má někdo cesty jak poptávku po těchto dobrovolnících zainzerovat například na nástěnkách VŠ (nejspíše Brno, Olomouc, Ostrava)?

Citace
Hledáme:
Programátor - vytváření databází a automatické zpracování údajů z volně dostupných dat na serverech veřejné správy. X programátor jednoduchých aplikací pro Android.

Ekonom - se zaměřením na výběr daní a problematiku rozpočtového určení daní.

Specialista na evropské fondy - znalosti o regionálních operačních programech

Pravník - problematika lidských práv, ustavní právo, orientace v legislativním procesu.

Překladatel - Němčina, zpracování materiálů o fungování přerozdělení daní v Německu, pravomoce spolkových zemi. Výhodou ekonomické nebo právní znalosti.

Grafik - vektorová propagační grafika

Web designer - budoucí projekt "neříkejte naší zemi Čechy", možná inspirace www.picoloneexistuje.cz

Copywriter

9
Projekty / Počet obyvatel Moravy 1.1.2014 -zjištěno!
« Poslední příspěvek od pavucinecNM kdy Říjen 26, 2014, 02:26:40 odpoledne »
ČSÚ samozřejmě nikdy nevydává údaje za země, ale pouze za kraje a jiné dnes platné jednotky.

Protože jsem byl u grafiky "Sasko vs. Morava" kritizován za možné nepřesnosti co se týče počtu obyvatel Moravy, požádal jsem Ojina jestli by mohl tento údaj za samotnou Moravu (bez enkláv a Slezska) zpracovat. Velmi mu děkuji za výsledek a chtěl bych se s Vámi o tento jeho výzkum podělit.

Mám totiž dojem že příliš často někteří Moravané šermují v diskuzích historii, aniž bychom díky ignorování existence Moravy vůbec věděli kolik má naše země obyvatel.

Morava tedy má k 1.1.2014: cca 3125407 obyv.

Metodika popsána autorem zde:
 
Citace
Stav je k 1. 1. 2014, u obcí na hranicích jsem použil poměrné rozdělení
podle dat o částech obcí z roku 2001, u těch částí obcí, které nejsou
samostatnou jednotkou a půlí je hranica, jsem udělal kvalifikovaný odhad
části přináležící do dané země. Takže z toho plyne, že Morava má zhruba
3125407 obyvatel.

Soubor s výpočtem a podklady ke stažení zde: http://m.uloz.to/xSDXLbjJ/struktura-uzemi-cr-2014-xlsx

Ještě jednou velké díky OJINOVI!
10
Projekty / Rekonstrukce západní hranice Moravy (NÁVOD)
« Poslední příspěvek od pavucinecNM kdy Říjen 26, 2014, 11:48:27 dopoledne »
Zdravím všechny.

Možná jste si všimli že existuje jediný záznam západomoravské hranice v vektorovém formátu. Jsou jím hranice udělané Ojinem pro potřeby mapky k vyvěšování moravských vlajek.

Tento soubor velmi často využívám v různých mapových grafikách na Naší Moravě. Jediný kdo nás kritizuje za nepřesnost hranice je Jura Vaňáček.

Přiznávám není přesná. Jura má opravdu skvělé podklady. Bohužel tyto podklady jsou v *.JPG což není formát vhodný pro zpracování GEODAT. To znamená že jeho práce je pro elektronické využití a další zpracování téměř bezcenná.

Naštěstí se ukázalo že moravská hranice je dnes přibližně z 95% stále v mapách a to v podobě tzv. UTZ. (ÚZEMNĚ TECHNICKÝCH JEDNOTEK). Tento fakt otvírá cestu k mnohem rychlejší rekonstrukci.

Pokud by se někdo chtěl vrhnout do přesné rekonstrukce západní hranice Moravy přikládám přesný návod, původně psaný pro Juru Vaňáčka. Vyzval jsem jej totiž ať jako kritik přiloží ruku k dílu, protože tato práce je extrémně zdlouhavá. Ten teď na to ale nemá čas.

Zájemcům doporučuji začít od jihu. Začal jsem dnes od severu a mám přibližně 10km. Zahrňte prosím i ty nejmenší niance.

Konzultace, dotazy a podpora zde v tomto tématu nebo na nasamorava@gmail.com. Pokud mi vubec někdo pošle nějaké useky tak je zveřejním abychom svoji činnost nedublovali.


Zpřesněná hranice posléze bude využita pro nové spočítání rozlohy Moravy (posléze bude využito v propagačních materiálech aby byly nenapadnutelné co se týče faktických chyb), možnou budoucí android aplikaci "Su na Moravě?" a zpřesnění údajů o procentuálním podílu území Moravy na území některých krajů.


Návod zde:
Stran: [1] 2 3 ... 10